Sorbonne Hedvábný sen

Narodil se 23. září 2004

rodokmen

Sorbonnek je další doklad toho, že u nás to funguje spíš tak, že si pejsci vybírají nás a ne naopak.
Začalo to po Vánocích 2004. Maminka v televizi viděla nějakou reportáž o útulcích plných pejsků, kteří byli nevhodnými nebo nechtěnými vánočními dárky.
Navrhla proto, že si vezmeme z útulku nějakou šeltii. Samozřejmě jsme to všichni odsouhlasili. Maminka tedy obvolala spoustu útulků, ale nikde žádná šeltie nebyla. Jen jedna tam byla pár dní, než ji tam nešťastní pánečkové našli. Asi se zaběhla.
No a když už maminka tak koukala po těch šeltiích, našli jsme CHS, kde měli štěňátka.  Líbil se nám zlatý pejsek Deryl. Bohužel už nevím, jak se CHS jmenovala. To bylo v pátek. Zavolali jsme paní chovatelce a ta nám řekla, že se na pejska přijedou v sobotu dopoledne podívat zájemci a pokud si ho nevezmou, že se nám ozve. V sobotu volala, že pejsek je prodaný. Maminka se ale podívala i na stránky CHS odkud jsme měli Herouška. Zrovna měli taky štěňátka. Zavolala paní chovatelce, že jí přivezou se sestrou ukázat Herouška a podívají se na štěňátka. Já jsem už v pátek odjela a vrátila jsem se až v neděli večer. Věděla jsem, že v sobotu jedou k paní chovatelce, ale protože nenapsali, že máme pejska, tak jsem počítala s tím, že máme dva. Elinku a Herouška. Dalšího pejska jsem v té době ani nechtěla, dva mi přišli akorát. Málem mě trefil šlak, když jsem v neděli večer přijela domů a u nás v pokoji, konkrétně v krabici místo pelíšku na sestřině posteli byl pes!
Černá tříměsíční kulička.
Nejdřív jsem se s ním vůbec nechtěla kamarádit a schválně jsem šla za Elinkou a Herouškem, ale dlouho jsem netrucovala. Nenapadlo mě, že by pořídily pejska a nic mi neřekly. Maminka mi pak ale řekla, že mě chtěly překvapit. A pak mi vyprávěla, jak štěňátko nemotorně přiběhlo, olízlo nos miminku (asi vnučce paní chovatelky) pak olízlo nos mojí sestře a už se od ní a maminky nehnulo.
No a tak ho přivezly domů.
Na fotkách je ale vidět, jak Elis a Hero leží půl metru od sebe, ale štěně (Sorbonek) leží až o dva metry dál. Trošku ho ustrkovali, ale dokázali si s ním i krásně hrát.
Měli jsme na chalupě vykopaný základ pro zeď a v tom základu Hero honil Sorbonka z jednoho konce na druhý a zpátky…

.

 

.

Prvního dubna 2007 jsme se účastnili první výstavy. Počasí nám přálo a pejsci nám také udělali radost. Sorbonne byl hodnocen jako "velmi dobrý" (pes třída otevřená).
Rozhodčím byl MVDr. Vladimír Fiala.
Na této výstavě prošel Sorbonne úspěšně bonitací.

zpět